Zakládat na lásce

Když je celkový počet nějakého negativního jevu vysoký, když, například, v důsledku intenzivních dešťů se zaplaví stovky hektarů pole a, na druhé straně, někomu voda zaplaví jeho malý dvůr, tak jedna škoda a druhá škoda se v absolutních číslech nedá porovnávat, i když nějaká škoda v obou případech vznikla. Záleží mnohdy i na tom, kdo tuto škodu způsobil nebo koho se týká. Jeden nechvalně známý diktátor prý řekl, že smrt jednoho člověka je tragédie, ale smrt tisíců lidí je jen statistika. Zdá se mi, že to platí i pro odpudivé případy, kdy někteří kněží (i když to byli jen jednotlivci) zneužívali mladé lidi. O těch jednotlivých případech ve spojení s katolickou církví se ve světě mluví mnoho, ale o celém odporném jevu a jeho rozšíření na jiných místech a jeho důsledcích se mluví málo, až se nabývá dojem, že se mu záměrně vyhýbá. Nemůžeme se tvářit, že tento jev vznikl na poušti sám od sebe, že nemá nějaké podhoubí, z kterého vyrůstá, nějakou širší historií. A za to podhoubí můžeme pokládat převažující mentalitu současné kultury a také prostředky, které šíří tuto mentalitu a umožňují mnoho předtím nemyslitelných praktik. To, že Česká republika je jednou z nejvíc vydělávajících zemí v oblasti pornoprůmyslu, je všeobecně známá věc. Uvolněnost v oblasti sexuální morálky je v současnosti asi maximální možná. Zatím jedinou zákonně nepřípustnou hranicí je znásilnění a zneužívání nezletilých. Jenže i tu se už opíráme většinou jen o zákon a trest, a málo o uvědomělou morálku. Taková morálka se totiž vždy může opírat jen o svobodnou vůli konat dobro a svobodné rozhodnutí nikomu nezpůsobovat zlo. A svobodná vůle se má zakládat na lásce. A láska se živí ze spojení s Bohem. Je tu zpětná vazba. Láska zakládá morálku a morálka umožňuje růst v lásce. Pokud někde upadá nadpřirozená víra a láska, morálka má velké těžkosti a stále víc chřadne.