Rozhodující bod

 Celý náš křesťanský život má jeden rozhodující bod, kritický uzel, v kterém se celý život náš pohled a pak i skutky čistí, brousí, leští, aby se leskly. Na tom, jak tento bod přijmeme, jak jím projdeme, závisí celý další vývoj našeho života na zemi, ale, především, v nebi. A tím bodem je kříž. "Kdo chce jít za mnou (a za Ním by měli chtít jít všichni křesťané), zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě!" (Mt 16,24). Z této výzvy či pravidla nejsou výjimky. Platí pro každého křesťana. Ale upřímně se ohlédněme za svým životem! Jak se z tohoto pohledu ve skutečnosti odehrával? Málokdo může s čistým svědomím vždycky pozitivně odpovídat. Snad se nám podařilo (s Boží pomocí) překonat některé kritické okamžiky života... Ale kolik "drobných" okamžiků zůstalo nevyužitých, těch, v nichž převládla naše povrchnost, náš egoizmus, naše pohodlí nebo i pýcha? Kdo to spočte? A nebylo by se to stalo, kdybychom se soustředili nejen na zásadní a rozhodující životní chvíle, ale začali bychom od těch navenek drobných, malých příležitostí prokazovat Bohu věrnost. Protože jen "kdo je věrný v maličkosti, je věrný i ve velké věci" (Lk 16,10). A křížem Ježíš nemyslí jen nějaké těžké a zásadní utrpení (těžká nemoc, ztráta blízké osoby...), ale každou, i nejmenší příležitost vyžadující zapření. Právě tam se často ukazuje pravá hodnota našeho křesťanství. Když to jiní vidí, líbí se jim to a řeknou si: "I já bych to tak mohl zkusit". To je na dosah každému. V Ježíšově výroku je ta samá skutečnost vyjádřena dvěma výrazy, prakticky znamenajícími to samé. Uplatňuje se tu paralelizmus, aby se lépe zdůraznila jedna myšlenka. Kdysi kdesi jsem četl (nebo slyšel?) myšlenku, že "dokonalost se skládá z maličkostí, ale samotná dokonalost maličkostí není". Vždyť Ježíš říká: "Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec" (Mt 5,48).

Monitor: roč. XVII., č. 4; 23. 2. 2020