Ne proti lidem, ale za lidi

Člověk je ovládán, ovlivňován a podmiňován svými reflexy, které získá svou zkušeností. Když se dotkne nějakou částí svého těla horké věci a popálí se, ví, že toho by se už více neměl dotýkat a celý život se tomu bude vyhýbat. Tyto reflexy se pak rozšiřují i na jiné oblasti života. Když není někým přijat, když mu něco není dovoleno, když dostane za něco důtku... to všechno se mu zapíše do vědomí a ví, že to není pro něj příznivé. Řídíme se často podvědomými reflexy, ale jsou i skutky, které jsou vědomé, kde je třeba se rozhodnout, jestli se tím řídit, nebo ne. A my jako křesťané bychom se měli o moc víc řídit svým rozumem a svou láskou než jen svými pudy a krátkodobými potřebami. Současná kultura se masově šíří jako lavina po celém světě. Jak píše jeden současný katolický autor: "Moderní člověk si vyrobí své vlastní evangelium, podle přání trhu, protože evangelium o Ježíši Kristu už ztratilo svou samozřejmost." A to "nové evangelium", aby bylo "moderní" - podle něj - musí být vždycky i proti něčemu či proti někomu. Ale naší hlavní strategií, která se zakládá na evangeliu, je být především pro něco, ne proti něčemu a někomu. Naším úkolem je hlásat radostnou zvěst. To, že tento postoj vyvolá negativní reakci u mnohých, je Kristem předpovězeno a s tím je třeba počítat (srov. Jan 15,20). Nikdy a nikde nás Ježíš nevyzývá, abychom byli proti někomu. Kritizuje farizeje, odsuzuje jejich pokrytectví, ale není proti nim, jen proti jejich nedůslednému chování. Když nás vyzývá, abychom byli proti, tak především proti našemu "starému člověku", když říká, abychom si raději odsekli ruku nebo vyloupli oko, když nás pokouší. Je lepší, abychom vešli do Božího království bez ruky nebo bez oka (i když je to míněno více obrazně, a ne prakticky), než se s celým tělem našli v pekle (srov. Mt 5,29-30).

Monitor: roč. XVI., č. 18; 22. 9. 2019